Jdi na obsah Jdi na menu
 


HAPPY BIRTHDAY, ICHIGO

12. 8. 2008

HAPPY BIRTHDAY, ICHIGO!

 

         „Renji, nejsi tak trochu kariérista?“ zeptal se Ichigo a mezi obočím se mu objevila malá vráska, jak usilovně přemýšlel, jestli použil správný výraz. Seděli v Ichigově pokoji čistě z přátelských důvodů. Co na tom, že byl Renji Byakuyův zástupce? Ichigo měl přece narozeniny a v ten den se nepřátelé měnili v přátele stejně snadno, jako voda v páru při velké teplotě.

Renji ho probodl rozhořčeným pohledem. „Kariérista? Víš vůbec, co to-“

„Nenudíte se tady?“ otočili se po dobře známém hlase neomylně patřícím Byakuyovi, který za sebou právě zavíral dveře. Pak přešel k nim, vytáhl Renjiho na nohy a bez jediného slova z něj serval kimono. Ichigo chtěl něco udělat, ale nedokázal nic říct, natož se pohnout. Jen zmateně sledoval Byakuyu, jež mezitím povalil Renjiho na stůl.

Renji už byl na tohle zvyklý. Dávno si zvykl na nenadálé příchody svého velitele i na jeho styl sexuálního žití, do kterého obvykle zapojoval i jeho, proto se ani nenamáhal bránit nebo jakkoli zasahovat. Znal své tělo. Věděl, že si to užije do poslední chvíle, a proto je zbytečné o tom sebeméně přemýšlet.

Tiše sykl bolestí, když ho Byakuya tvrdě přitlačil na desku stolu, u nějž ještě před chvíli konverzoval s Ichigem, až se mu jeho hrana zaryla do břicha.

Byakuyovy rty bloudily po celé délce jeho zad a zuby cejchovaly citlivou kůži na krku, zatímco prsty zpracovávaly střídavě bradavky, napůl ztuhlé mrazem přicházejícím oknem, a penis, jež se poslušně dostával do správné polohy.

Ichigo to omámeně sledoval s narůstající zvědavostí. Čekal, že to Renji utne, ale on se k tomu neměl.

Byakuya ho na chvíli pustil a stáhl ze sebe kimono. Přitom stále jakoby mimochodem mapoval jazykem Renjiho kůži. Jakoby musel tu chvíli, kdy ho přestal vzrušovat, o to víc vynahradit, surově do něj vnikl.

Pokojem se rozlehl bolestný výkřik, který úspěšně zanikl v poledním šumu. Renjiho sval se stáhly, snažíc se vypudit ten nezvaný předmět.

V Byakuyových očích se odrazilo něco, co se k nim vůbec nehodilo. Hnán motorkem Renjiho bolesti ho chytil za boky a prudce přirazil. Renji znovu bolestně zaúpěl, ale nechal Byakuyu dokončit tuhle záležitost. Jen tiše doufal, že to brzy skončí, on odejde a nechá je být. V jednom měl pravdu, v druhém se šeredně zmýlil.

Byakuya mu zaryl nehty do kůže. O chvíli později do něj vyvrcholil a vystoupil z něj. Jeho horké sperma stékalo po Renjiho stehnech. Oba seděli na zemi a prudce oddechovali.

„Ichigo, dones lano.“ Byakuya se na něj obrátil s tak výhružným pohledem, že byl okamžitě zpátky i s lanem. Byakuya mu ho vytrhl a otočil se zpět k Renjimu. Pevně mu svázal ruce za zády tak, aby s nimi nemohl hnout. „Za chvíli se k tobě vrátím.“

Obrátil se k Ichigovi. „Pojď za mnou.“

Ichigo váhavě přicupital. Byakuyovy chladné oči hořely touhou. Sebejistě se vytáhl na nohy. Přitáhl si ho do náručí a jemně prsty přejížděl po jeho tváři. Pomaličku ho svlékl, tu a tam zanechal nějaký vlhký polibek. Hrál si s ním. Jemné něžnosti střídaly bolestivá skousnutí stejně náhle jako déšť slunce začátkem jara.

Mučivě pomalé vzrušování zakončil stejně jako začal. Laskal jeho kůži a tam, kde předtím nechal nějaký šrám, teď letmo líbal. Položil ho na stůl tak opatrně, že to skoro působilo dojmem porcelánové šukací panny.Ò Pevně sevřel jeho předloktí a vnikl do něj. Stejně tvrdě a nemilosrdně, jako předtím do Renjiho. A stejně tvrdý byl i dál. V Ichigově výkřicích se nedalo rozeznat, jestli jsou spíš bolestné nebo vzrušené, ale Renji by se klidně vsadil, že bolest přece jen převažuje.

Byakuya byl dobrý, věděl jak na koho jít, ale jeho drsné vpády často ničily to, co předtím vytvořil.

Přitáhl Ichiga k sobě a jemně mu skousl rameno těsně před tím, než vyvrcholil i do něj. Vystoupil z něj tak prudce, že Ichigo málem spadl ze stolu, ale to ho nezajímalo. Znovu mířil k Renjimu, kterému v hlavě hučela jediná myšlenka: znovu ne.

Byakuya se však tvářil, že má v úmyslu něco jiného. Posadil ho na stůl a vzal jeho penis do pusy. Pomalu, laškovně ho znovu vzrušoval a přestával, aby ho trochu uklidnil, než se ho znovu chopí. Cítil Renjiho touhu mít to už za sebou, o to víc ho to podněcovalo nechat ho ještě chvíli v bolestném tápání.

Když věděl, že Renji už brzy vyvrcholí, strhnul ho ze stolu a shovívavě se na něj usmál, nepřestávaje ho střídavě dráždit a uklidňovat. „Máš jen dvě možnosti, můj milý Renji. Buď do něj,“ zabodl prst do Ichigovy hrudi, „nebo budeš snášet tohle. Neboj se, Renji, já vím, co to s tebou dělá. Nevydržíš to.“ Měl pravdu. Měl tak hořce chutnající pravdu, že si to Renji odmítal připustit. Pevně vzdoroval, ale nakonec se přece jen obrátil k Ichigovi.

„Promiň mi to,“ zamumlal než prudce vnikl do Ichigova nepřipraveného těla.

Ichigo zaskučel, ale tento druhý bolestivý akt netrval dlouho. Renji, stojící na hranici vrcholu, už když do něj vstupoval, byl jen krok od slastného uvolnění. Stihl se v něm sotva několikrát pohnout, něž dosáhl vytouženého vrcholu.

Hned, jak z Ichiga vystoupil, ho Byakuya za lano přitáhl k sobě a ruce mu rozvázal.

Ichigo bolestí slzel a hněv v něm vířil v rudých lavinách vzteku. On přece není nějaká děvka, kterou si každej může ojet jak chce! Chmátl po lanu a začal vzpouzejícího se Byakuyu svazovat do úhledného balíčku lana a končetin, z nějž vykukovala jen hlava a zadek.

„Je tvůj, Renji,“ usmál se Ichigo, zkoumaje, jestli má cenu snažit se to kimono opravit.

Renji úsměv opětoval a začal se vzrušovat. Pak, jako na povel, do něj vnikl, jak nejtvrději dokázal a Ichigo donutil Byakuyu vzít jeho penis do pusy.

Byakuyovi vrkly do očí slzy bolesti a ponížení. Pocit, že se do něj vlévá sperma dvou mužů, každé z jedné strany, a on se nemůže bránit, natož odmítnout polykat, v něm jen umocňoval poraženeckou touhu po vykoupení.

Ichigo s Renjim na sebe mrkli a stále ještě přerývavě oddechujíc, oblékli se.

Renji se nespokojeně zadíval na Byakuyu, sípajícího na zemi. „Ichigo, nemáš tady….“ poslední slovo mu zašeptal do ucha. O chvíli později se už spokojeně smáli nad svým výtvorem.

„Můj milý Byakuyo,“ začal Renji, ale Ichigo ho přerušil. „Dáš si čokoládovou nebo vanilkovou?“

Renji se usmál. „Vanilkovou.“

 

Procházeli ulicemi se svými zmrzlinkami a ani jeden se neodvážili promluvit o tom, co se stalo. Až Ichigo se zamyšleně zamračil a upřel sebejistý pohled na Renjiho. „Vlastně to byly zajímavé narozeniny. Takovou oslavu jsem ještě neměl.“

„To nebyla oslava, Ichigo, to byla řada znásilnění,“ opravil ho.

„Vážně?“

 

„Byakuyo! Byakuyo! Tak kde, kruci, jsi?!“ Rukia rozrazila dveře Ichigova pokoje a málem s jekotem utekla. Před ní ležel její bratr – svázaný, nahý, ulepený od spermatu a…. šlehačky, která mu vytékala ze zadku pod lahví, kterou do něj měl zaraženou celým vrškem.ÒÒ

„B-B-Byakuyo?“

„Mohla bys přestat civět a pomoct mi?!“ utrhl se na ni.

„J-Jasný!“ Rukia se k němu přihrnula a začala rozvazovat lano. „C-Co? Jak?“

„Renji a Ichigo!“ vytáhl láhev šlehačky.

„Cos jim zas udělal?“

„Nic!“ u Byakuyi „nic“ obvykle znamená „něco“, zvlášť v případě nechtěného sexu s podřízenými.

„Dobře ti tak!“



Ò ehm…. Když mě to zrovna napadlo….. *úplně rudá*

ÒÒ tím myslim takový to, co tý šlehačkový pěně dává tvar

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

O.o

(suzu-chan, 9. 2. 2009 20:51)

Ooo trochu perverzní ,ale to je na tom to dobrý *perverzní usměv *

......

(akyra, 13. 1. 2009 13:14)

moc pěkné musím přiznat že to byla moje první přečtená povídka na bleach.fakt krása

hmm fantazie nadevše

(Kopodon, 4. 1. 2009 0:13)

ahoj máš strašně moc svkělí povídky
sou unikátní a skvěle napsaný
chtěl jsem se tě zeptat jestli by jsi nechtěla spřátelit blog?
můj:
www,yaoishonen.blog.cz

.........

(Broskynka, 6. 10. 2008 18:51)

Krásne.... *zasnený výraz* ... neviem čo mám na to povedať ... no ... je to proste bonba a mne sa to hrozne ľubkalo.... Dúfam ,že tu ešte podobné (je jedno na aké anime len aby to bolo yaoi) pribudlo... Pretože mne sa strašne páči ako píšeš a ja mám stoho taký zážitok... (Minule som na tvoju poviedku - tu sasunaru- myslela v kuse asi 2 dni , čo som myslela ,že mi z toho už cvakne.xD..) No a ako sa poznám na túto tiež tak ľahko nezabudnem *utrápený vzdych* a to som sa chcela učiť.... NEVAdí!! sOM LEN RADA!!! tAK CHITRO NIEČO PODOBNÉ NECH MI Z TOHO MOŽE ZASE HRABAŤ xD ...

xDDDDDDDDDDDDDDDD

(Yuiko, 1. 10. 2008 21:44)

No tak z tvého komentáře na konci sem nemohla xDD a jinak povídka....no prostě nemám slov xDDD

Yuka xDD

(www.suna-raishin.blog.cz, 14. 9. 2008 18:29)

To bylo super xDDD ostatně jako vždy xD

...

(Sajuri, 6. 9. 2008 20:59)

ou...tak toto bolo...wow....nemam slov..:)

wtf O_o

(Dreník, 23. 8. 2008 0:04)

hustý....doslova :-D

Tohle

(Edí, 12. 8. 2008 23:16)

MILUJU! je to tak úchylný, že od té doby zbožňuju šlehačku ;) Fakt GOOD, šášinko XD

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA