Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vždy je naděje

30. 4. 2008

 VŽDY JE NADĚJE

Ozve se výstřel. Padám na betonovou podlahu jedné ze starých rozbitých továren. Ještě si stihnu všimnout, jak se mi bílé šaty barví rudě. Údy těžknou, tělo není schopno pohybu, ale mozek stále pracuje. Vnímám tmu okolo, tvrdost podlahy, pach střelného prachu i ohlušující ticho všude okolo, ale pomalu umírám stejně jako naděje, že tě ještě někdy uvidím.
Seberu všechnu zbývající vůli, i když cítím jak ze mne duše odplouvá ránou v břiše,   a představím si tě. Tvou krásnou tvář s téměř dívčími rysy a jasný pohled sklopený k hromadě papírů na stole – tak jsem tě viděla naposled.
Náhle mě zaplaví vlna beznaděje. Kde jsi když tě potřebuju? Když umírám i s naším nenarozeným dítětem?
Z posledních sil otevřu oči. Všude je tma, jen na konci záblesk světla-pověstný tunel do dalšího života. Otočím se. Stojíš tam ty, se smutným výrazem mi máváš, smířený s osudem mým a našeho dítěte. Miluju tě….Proběhne mi hlavou …. Na nic jiného se nezmůžu.
Vzpomínám na tu chvíli za letní bouřky. Jak jsme byli šťastní. A teď tu umírám a ty jsi bůhvíkde a teprve se k tobě skrze ostatní dostává zpráva o mé smrti.
Ale já žiju. Jak moc bych si přála tě ještě spatřit, cítit tvou jemnou vůni, políbit tě.
Slyším kroky, ale přehlušuje je tlukot doznívajícího srdce.
Druhý výstřel. Ten muž asi chtěl mít jistotu, že vážně zemřu. Teď zabije i tebe. Mám to tušení. Kdyby ses tolik nezajímal o vládu…. Nesnažil se změnit svět…. Vždycky jsi říkal, že se mi nemůže nic stát…. Mýlil ses…. Mohl jsi tušit, že budu snadnější cíl…. Nechci ti nic vyčítat…. Teď už ne….
Tlukot srdce ustává…. Zpomaluje. Myšlenky plynou všemi směry…. Nejsem schopná udržet je pohromadě.
Ještě se na tebe otočím, ale ty už jsi pryč. Odcházím s naším dítětem vstříc nevyhnutelné smrti.
Kdyby někdo přišel viděl by tělo těhotné ženy z něhož pomalu vytéká krev a s ní i život. Jenže nikdo nepřišel.
Umírám uprostřed špinavé místnosti osvětlené jen zářícím měsícem.
Ticho protne zvuk sirén. Otočím se téměř na konci tunelu, ale ten se najednou změnil v bludiště…. Jen jedna cesta je přímá-ta k smrti. Přemýšlím. Mám hledat cestu zpět do opuštěného těla nebo pokračovat dál?
Znovu tě vidím. Máváš mi. Ukazuješ cestu zpátky. Ale smrt už mne chytla a táhne mě pryč. Cítím, že nemám sílu vzepřít se jí.
Provinile se na tebe podívám, vím že bys byl raději kdybych žila a byla teď s tebou. Naše poslední setkání neproběhlo nejlíp. Víme to oba. Třeba tě ještě uvidím-sama se divím svému přehnanému optimismu. V příštím životě…. Budu se těšit.
Naposled ti zamávám a na zlomek vteřiny tmou probleskne obraz spousty doktorů, kteří se marně snaží vrátit život do mrtvého těla-prázdné schránky v kaluži krve. Ještě zahlédnu jejich výrazy, ve kterých se mísí překvapení se smutkem a nehraným bolestným soucitem, když zjistí, že jsem byla těhotná, než mne pohltí ten bílý vír posmrtného života úplně.

Ale naděje ve mně nezemřela. Vždycky ji budu mít. Vždy je naděje. Vždy je naděje.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

^.^

(šáša, 22. 5. 2008 21:38)

za to děkujte Tinny, ta mi to donekonečna opravovala, dokud to asi po osmé korektuře, jak slohové, tak gramatické - ale mnohem víc té slohové - dostalo tuhle podobu. moje velké díky patří jí.

fíha

(Kateřinka (ta co se s šášinkou baví o l), 22. 5. 2008 18:51)

Ten 1. odstavec je moc hezkej.2. taky dobrej 3.správná otázka. Kuš kde seš?-otázka na dobrým místě.4.Je dobrej, ale jestli ji fakt hodně miloval, tak se stím jen tak nesmíří...to si piš!5.6.7.8.co dodat moc hezké.9.Výčitka na správném místě.10.pěkný.11.to je škoda, že už je pryč...není moc jasný, jestli tam s ní byl, když ji zabili a nebo jestli to je jenom její vzpomínka(myšlenka)12.chybí ti tam čárka Ale to stím vytékajícím životem...to je fajn. dobrej odstavečček.13.Zní to trochu, jako by tam byl ten měsíc misto lustru, ale asi proniká to světlo oknem, že?14.krása 15.krása 16.optimismus nade vše :).17.krása 18. ňam ...nádhera :)
Celý je to hrozně fajn...hodilo by se to na 2. cd mcr (to je o nějakejch milencích co je zastřelí) Tak sem ti to trochu zkritizovala, ale fakt..nemá to chybu. :)

monno, řekni jaký!!!

(Šáša, 16. 5. 2008 20:03)

piš piš, co se ti na tom nelíbí. potřebuju to vědět, abych se mohla zlepšovat. tak tu udělej vělkej dlouhej komentář a řekni, co je špatně! ^^ jen do toho, monno, to zvládneš!

krásný

(Monča, 15. 5. 2008 15:47)

Tak tohle bylo fakt krásný...moc se mi to líbilo...Samozřejmě, že tam byly jisté nedostatky...Ty jsou všude, ale jinak-dobrá práce holky! Fakt moc hezký. =)

Krásné

(Kat, 3. 5. 2008 14:33)

smutné, ale i takový je život a ten konec se mi libil a Naděje umírá poslední. Bylo mi dobře, když jsme ji četla. Arigatoo

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA